Brzy to bude rok, co jsem se rozhodl vstoupit do světa uzavřených komorových kitů, kde většina z vás si bude nejspíše myslet, že jsem to udělal proto, abych mohl začít jezdit vodu, ale není tomu tak. Zatím jsem stále zůstal věrný travním lyžím na landu, ale především (u nás stále méně dostupného) sněhu! Na internetových fórech jsem četl již mnoho diskuzí, jestli má uzavřená komora pro mimo-vodní ježdění smysl, a tak jsem se rozhodl přidat i své důvody, proč jsem se rozhodl přejít z Aeros Alti 12.5qm na Aeros Navy 2 11qm.
Základní charakteristiky
Když pominu skutečnost, že vám uzavřená komora umožní jezdit i na vodě, pojďme se podívat na důvod, proč se vlastně uzavřené komory vyrábějí i z trochu jiné – více technické – stránky. Určitě jste si už někdy u uzavřených komorových kitů všimli, že bývají obvykle štíhlejšího provedení. Tento rozdíl je nejvíce patrný především u race kitů. Jedná se o tzv. “aspect ratio”, neboli poměr stran. Navy 2 disponuje poměrem 6.05, což ho řadí kdesi napůl cesty mezi klasickou otevřenou komorou a race kitem.
Zde platí pravidlo, že čím je “aspect ratio” vyšší, tím více výkonu kite má na stejnou velikost plochy, dále také lepší hang-time, ale i širší depower. Co však kite tímto zeštíhlením ztrácí, je stabilita křídla a to je jeden z důvodů, proč se tyto kity vyrábějí technologií uzavřených komor – aby se tento nedostatek kompenzoval. Když tedy srovnám svůj aktuální Navy 2 11qm s Alti 12.5qm, pocitově mi Navy přijde o 1.5qm výkonnější a to navzdory faktu, že je jeho plocha naopak o 1.5qm menší, a to má své výhody! Jen si představte, že máte kite, který má v low-windu výkon jako 14qm, v silnějším větru ho díky velmi širokému depoweru udržíte jako kdyby měl 12.5qm a když s ním chcete udělat např. kite-loop, tak zatáčí rychle, jako by měl 9qm. To jsou jedny z předností této uzavřené komory, ale tím to ještě zdaleka nekončí.
Nádech a výdech
Aby mohla uzavřená komora naplno rozvinout všechny své vlastnosti, musí se nejdříve nafouknout. Jak moc je to složité a jak dlouho to trvá? Ve větru 2-3m/s po umístění kita přímo nad hlavu a s přitaženým barem ne déle než 10-15s. Pomáhá, když člověk s kitem párkrát zamává a může jet. Někdy se rozjedu i s ne-úplně nafouknutým kitem, protože ono se to stejně dofoukne již během samotné jízdy, tak nač čekat? 
Je potřeba před startem komory předfukovat? U Navy 2 vůbec ne. Nikdy jsem to nedělal a vždy se kite krásně a rychle nafoukl bez problému sám. Jednou se mi ho dokonce takto podařilo nafouknout i v naprostém bezvětří, kdy občas chvilkově pofukovalo 1.5m/s. Sice mi to trvalo tak 10 minut, ale lyže jsem z noh nesundal a to se počítá! (tohle mimochodem považuji již za opravdu krajní případ pokusu o start s ne-nafouklou uzavřenou komorou)
Jakmile je však kite nafouklý, je schopen létat i v 0.5m/s, což ho činí dokonalým společníkem do low-windu. S mou váhou 66kg jsem, co se větrného rozsahu týče, vypozoroval následující:
- od 1.5m/s – jsem schopen kite odstartovat a nafouknout
- 0.5-1m/s – popojíždím
- 2m/s – jedu
- 3m/s – dobře si zajezdím
- 3.5m/s a více – jsem schopen skákat
- do 10m/s – ještě kite udržim, aniž by mě to odneslo (bez použití trimu)
Když už jsem zmínil trim, Navy 2 ho má zpřevodovaný pomocí dvou kladek, takže člověk nemusí být zrovna silák, aby kite ztrimoval během jízdy přímo v power zóně. Trimovací provaz je zhotoven ve stylu, jaký mají dnes běžně i race kity – dlouhý s několika uzlíky. K trimu u tohoto kitu jsem slyšel i příběhy, kdy ho cca 72kg jezdec na Red Bull Ragnaroku udržel až v 20m/s (kite na kraji, bar úplně od sebe, trim na max). Proto by se dalo říct, že větrný rozsah tohoto kitu je až extrémní, ale pokud třeba vážíte jako já, do více než 10m/s bych vám ho brát nedoporučoval a trim si nechal pouze pro případy nouze.
Bezpečnost NAVY 2 11qm
Co se bezpečnosti týče, už jsem konečně pochopil, proč se uzavřené komory začátečníkům příliš nedoporučují. Hlavním faktorem je zde skutečnost, že si uzavřená komora neustále drží svůj tvar a narozdíl od otevřené komory, se po přitažení brzdového madla nezbortí, ale zkrátka jen začne couvat/přistávat k zemi. Z toho plyne, že Navy 2 ve velikosti 11qm bych si takto v power zóně již od rychlosti větru 5 m/s přistát nedovolil, jelikož kite si i při přitažení brzdového madla zachovává velké množství své síly, a že té síly je :-). Pokud člověk zrovna nemá po ruce parťáka, který by mu kite na kraji okna chytil, může se buďto kite pokusit přes brzdu na kraji okna přistát sám, a nebo raději zvolit jistotu a kite kompletně odstřelit. V low-windu se s tímto kitem již přistává lépe.
Stabilita a řiditelnost
Dalším z hlavních důvodů, proč jsem se pro Navy 2 rozhodl je celková stabilita kitu. Tím teď nemám na mysli, že by ho člověk nemusel hlídat, ba naopak, ale spíše to, že když už se zbortí, je velmi velká pravděpodobnost, že se z toho dokáže dostat a opět vzlétnout. Problémem u otevřených komor s větší plochou (možná od 10qm a více) je, že když s nimi přistanu, vítr se otočí a sklopí mi 1/3 jednoho křídla kitu dovnitř, může to dost často znamenat, že s kitem už nebudu schopen odstartovat. Avšak díky tomu, že si uzavřená komora drží svůj tvar i po přistání, se tato situace stává jen velmi zřídka.
Jak jsem již zmínil, Navy 2 bych doporučil spíše středně pokročilým až pokročilejším jezdcům, protože kite je třeba neustále hlídat, aby se tak často nebortil. Jakožto odměna za toto snažení vám bude rychlý progress vašich pilotovacích schopnosti, kde až příště za svůj trapéz zaháknete otevřenou komoru, budete ji i během jízdy schopni udržet ve vzduchu jako pán.
Vrátím-li se ještě k otázce stability, tak mým hlavním cílem během každého ježdění je, abych pokud možno za celou dobu tohoto ježdění nemusel ani jednou sundávat lyže a jít kite spravit, aby mohl znovu odstartovat. Dle tohoto kritéria mám takové své osobní měřítko stability kitu, u kterého si můžete porovnat, jak jste na tom se svým vybavením i vy. Pokud je počet nutnosti sundání lyží během celého jednoho ježdění následující, je váš kite:
- 0-1x – velmi stabilní
- 2-3x – průměrně stabilní
- 4x-vícekrát – spíše nestabilní, a nebo potřebujete ještě zapracovat na svých pilotovacích schopnostech
. . . . kde s Navy 2 se mi zatím daří držet v první kategorii.
Celou podkapitolu bezpečnosti a vůbec ideálnosti toho, jaké kity do své výbavy volit (protože s jedním si člověk de fakto nevystačí), bych uzavřel osobním názorem, že ideální je mít kity 2: Jednu velkou uzavřenou komoru do low-windu a jednu malou otevřenou komoru (je bezpečnější) do silnějšího větru.
Do každého počasí
Je-li uzavřená komora vhodná na vodu, musí být vhodná i téměř do každého počasí. Jelikož sněhu u nás v posledních letech bývá po skromnu, někdy není čas čekat, až to napadne, ale člověk musí vyrazit už když to padá :-)). Hned po prvním rozbalení zcela noveho kitu jsem ho šel prověřit do husté chumelenice. Když jsem začal jezdit, měl jsem pod nohama cca 2 cm sněhu. Když jsem zhruba po hodině a půl končil, bylo těch cm cca 5. Normálně bych čekal, že kite bude mokrý jak hastrman, ale jediné, co jsem na něm doma našel, bylo pár kapiček po roztátých vločkách sněhu.
Mimo to má Navy 2 po stranách obou křídel otvory pro automatický odtok vody a nečistot, které by se do útrob jeho komor případně dostaly. Když chci kite usušit, není nic lepšího, než ho jít na chvíli proletět.
Závěr
Uzavřené komory jsou sice znatelně dražší než komory otevřené, ale život je především o zážitcích. Mám-li mluvit za sebe, tak pokud si budu moct během zimy zajezdit 8x (z toho 6x slušně), a nebo pokud budu mít kite, který mi umožní totéž 10x (z toho 8x slušně), tak mi to za ty peníze rozhodně stálo.
Text a foto: Antonín Brettšnajdr
